Spoiler review: Zločiny Fantastických zvířat 2

26. listopadu 2018 v 22:59 | Královna Klára |  Zhlédnuto

Ať už se vám Fantastická zvířata: Grindelwaldovi zločiny líbila nebo ne, jedno musíte uznat - tento film vyvolává velké diskuze.


Stejně jako velká část mé generace jsem vyrostla na příbězích Harryho Pottera a zcela se zamilovala do jeho kouzelného světa. Fantastická zvířata: Grindelwaldovi zločiny jsem si tedy, zvlášť po vynikajícím prvním filmu, nemohla nechat ujít. Na film jsem šla do kina až několik dní po jeho premiéře a tak jsem ještě před jeho zhlédnutím měla možnost přečíst si první recenze. Nejslabší film Harry Potter ságy, hlásaly titulky. Samotné se mi tomu nechtělo věřit. Že by to tak výborně zpracovaném prvním filmu následovalo tak velké zklamání? Žel, musím uznat, recenze měly pravdu. Grindelwaldovi zločiny rozhodně jsou nejslabším filmem celé ságy. Ačkoli jsem měla v plánu na film napsat klasickou recenzi, už při odchodu z kina jsem ale věděla, že by pro mě bylo těžké zhodnotit tento film bez jakéhokoli spoileru. Rozhodla jsem se tedy podrobně rozebrat důvody, proč byl film, alespoň pro mě, takovým zklamáním. Článek obsahuje zásadní spoilery, takže pokud jste film ještě neviděli, utíkejte odtud rychle pryč!





Film začal velmi nadějně. Otevírací scéna byla plná akce a představila nám Grindelwalda v celé jeho síle. Moc se mi líbí, že nám představují Grindelwalda jako charismatického vůdce se schopnosti manipulace. Voldemorta jsme takového nikdy neměli šanci vidět - a co si budeme, s jeho vzhledem se o žádném charismatu ani bavit nedalo - a díky tomu, ačkoli jsou tyto dvě postavy k sobě často přirovnávány, nemáme pocit, že je Grindelwald Voldemort 2.0. Velká část otevírací scény byla věnována hlavně akci, která se jim velmi povedla. V původních filmech sledujeme příběhy nezkušených školáků, ale tady máme šanci vidět v akci mocného ostříleného kouzelníka - a že se na takovou akci kouká moc hezky. Po takové otevírací scéně jsem byla opravdu natěšená na zbytek filmu - ten bohužel má očekávání nenaplnil.

Kdybych měla film zhodnotit jedním slovem, bylo by to slovo mess. Oproti prvním Fantastickým zvířatům, kde má film krásnou kontinuitu a vedle děje máte čas se seznámit s postavami, zasmát se nad vtipnými scénami a rozplývat se nad roztomilými zvířátky, tady film skáče z jednoho místa na druhé, představuje tolik nových postav, že si nestíháte zapamatovávat ani jejich jména a celkově se tam toho děje prostě moc najednou. Nemluvě o tom, kolik chyb se ve filmu vyskytuje. Proč dát do filmu McGonagallovou, která se má narodit až roky po událostech filmu, a ještě v tak zbytečné malé roli? Taky jde hodně vidět, že film je hodně sestříhán a chybí v něm scény, které tam očividně měly být. O práci s kamerou nemluvě. Ty blízké záběry, které postavám zabíraly tři čtvrtiny obličeje, se do filmu opravdu nehodily a nevím, co jimi producenti sledovali.

Největším problémem filmu je příliš mnoho postav. Dobrým přirovnáním jsou filmy Suicide Squad a Infinity War. Tyto filmy mají společné to, že jsou to filmy zaměřené spíš na děj než na jednotlivé postavy, kterých je v obou filmech opravdu hodně. Rozdíl mezi nimi je ten, že jednomu filmu to vyšlo a ten druhý to pohřbilo. Civil War fungovala, protože už jsme znali všechny hlavní postavy a měli jsme k nim vytvořené více či méně silné citové pouto, tudíž nám nevadil snímek více zaměřený na děj. Grindelwaldovi zločiny jsou bohužel více jako Suicide Squad - film nám představuje velké množství nových postav, které nemají dostatek screen time na to aby měli nějakou hloubku a divák je rád, když si zapamatuje jejich jména, natož aby si k nim vytvořil nějaký vztah.


Výborným příkladem je Leta Lestrange. Konečně potkáme postavu, na kterou se odkazovalo několikrát během prvního filmu. Letu, ztvárněnou výbornou Zoe Kravitz, Queenie popsala slovy "she was a taker." Společně s její minulostí a jménem, které nám připomíná nechvalně známou Beatrix Lestrange, budila představu, že to bude pořádný troublemaker. A co místo toho dostaneme? Ztrápenou mladou holku bez charakteru, která neví co od života chce.To bylo pro mě obrovské zklamání. Nejen že Letin charakter neměl žádnou hloubku, ale hlavně nedával smysl a ve filmu prostě jenom plnil určitou roli. Nechápu proč si Leta bere Newtowa bratra, se kterým nemá ve filmu absolutně žádnou chemii a jejichž vztah je ve filmu pouze řečen, ale nijak ukázán. Nedává mi smysl celá ta scéna na lodi. A už vůbec mi nedává smysl její sebeobětování, které nemělo žádný smysl. Grindelwald ji zabil tak rychle, že to na diváka nemělo žádný efekt a ani to nijak výrazně neovlivnilo děj. Velká škoda charakteru s tak velkým potenciálem.

Film se ale nedokázal poprat ani s charaktery, které jsme již znali. Největším zklamáním filmu je pro mě Queenie a Jacob a jejich spor na začátku filmu. Scéna, kdy Newt zjistí, že Queenie očarovala Jacoba, který si mimochodem najednou pamatuje události předchozího filmu, mě už v kině neskutečně naštvala a doteď nemůžu pochopit, jak tohle mohl někdo vymyslet a říct si jo, to je dobrý nápad! Na celém filmu je vidět, jak neskutečně ho uspěchali, ale vysvětlení, že Jacob si na všechno vlastně vzpomíná, protože suprise, kouzlo nefungovalo! je opravdu nesmyslné. A Queenie, kterou nám minulý film představil jako biggest cinnamon roll in existence, najednou očaruje Jacoba, aby si ji proti jeho vůli vzal? Říká někomu něco pojem OOC? Kontroverzní je i její oddanost Grindelwaldovi na konci filmu. Na jednu stranu se mi líbí nápad, že Grindelwald dokáže zmanipulovat opravdu každého. Ale Queenie, která umí číst myšlenky a tudíž by měla znát jeho pravé záměry? Tady to je trochu nedomyšlené.

Když zůstanu u Grindelwalda a jeho schopnosti manipulace, musím pochválit závěrečnou bitvu, která s otevírací scénou byla má nejoblíbenější část filmu. Přesvědčit kouzelníky, aby se přidali na jeho stranu pod nebezpečím druhé světové války je naprosto geniální. Scéna, kde je ukázán budoucí výbuch atomové bomby, mě opravdu přišpendlila na sedadlo a vzbudila ve mě pravý nefalšovaný wow efekt. Nepochybuju o tom, že takový výjev dokázal přetáhnout na Grindelwaldovu stranu i ty, co váhali.


Zarazila mě ale celková atmosféra filmu. Ačkoli je film propagován jako rodinný, film je v kontrastu s prvními Fantastickými zvířaty o dost temnější a dospělejší. Osobně bych s tím neměla problém, sama mám raději dospělejší filmy, které si nehrají že všechno je sluncem zalitá krajina, ale musím přiznat, že k tomuto filmu mi to nesedělo. Zvlášť, když se přístupností pro rodiny s dětmi oháněli režiséři poté, co se fanoušci dožadovali, aby ve filmu byla ukázána romance mezi Brumbálem a Grindelwaldem. Jo, gay Dumbledore je no-no, ale že ve filmu zabijí několik malých děti, to už nikomu nevadí. K otázce Brumbálovy orientace ale musím uznat, že film před ní úplně nezabouchl dveře a jsem celkem zvědavá, jak se k tomu scénáristi postaví do budoucna.

Ani konec filmu nebyl to pravé. Otázka Credencova původu film zamotala už tak dost, a nakonec je Credenc nějaký Aurelius Brumbál? Yeah I don't think so. Upřímně nechápu tuhle posedlost scénáristů, že všechny důležité postavy musí být nějak spřízněny. Osobně mě ani nenapadla otázka Credencova původu a myslím si, že kdyby byl prostě jenom kouzelník, co se narodil mudlům (stejně jako třeba Hermiona) a co musel své schopnosti skrývat kvůli prostředí ve kterém vyrůstal a tak se stal tím kým je, tak je jeho postava mnohem zajímavější. Konec je jednou z nejdůležitější části filmu - závěrečná scéna filmu určuje, s jakým pocitem odejde divák z kina. V případě tohoto snímku odcházela většina diváků zmatených.

Abych ale film jenom nehanila, musím říct, že v mnohém mě velmi příjemně překvapil. Jmenovitě John Depp v roli Gellerta Grindelwalda. Na konci minulého filmu se mi vůbec nelíbil - není divu, když po okouzlujícím Colinu Farrellovi dostaneme divné blonďaté stvoření s různobarevnýma očima. Teď už ale chápu, proč si za jeho obsazením i po celé Deppově kontroverzi Rowlingová stála. Depp ztvárňuje Grindelwalda opravdu výborně. Herecké výkony celkově byly tou světlejší stránkou filmu.

Celkové hodnocení

Film možná měl hlavu a patu, ale všechno uprostřed byl neřízený chaos. Bylo v něm příliš mnoho postav a příliš dějových linek na to, aby to celé dávalo nějaký větší smysl. Film byl zaměřen vyloženě na děj a působil až téměř technicky - bylo to prostě jen pokračování příběhu a ne filmový zážitek jak se patří. Snímek Fantastická zvířata: Grindelwaldovi zločiny si prostě ukousl příliš velké sousto.

65%

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 BÁRA BÁRA | Web | 1. prosince 2018 v 13:36 | Reagovat

Raději jsem to moc nepročítala, nemám spoilery moc ráda, ale na film se těším :-) i když už mi přijde, že se to od původního konceptu zaměřeném na zvířata vzdálilo... i kdyby to bylo opravdu ze všech dílů nejslabší, nevadí, ten kouzelný svět mám ráda :-).

2 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 4. prosince 2018 v 9:35 | Reagovat

Nemůžu si pomoct, ale přijde mi, že se v tom filmu prakticky po celou dobu vůbec nic nedělo. ^^"

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama