Série: Teodor Szacki (Zygmunt Miłoszewski)

9. března 2018 v 23:12 | K. K. |  Přečteno

Zapletení

První kniha nás seznamuje s protagonistou celé trilogie, s prokurátorem Teodorem Szackim. Ten dostane na starost případ vraždy účastníka psychoterapeutického sezení. Přestože byl na místě činu v době vraždy jen omezený počet lidí, případ není tak jednoduchý jak by se zdálo. Vše komplikuje nejen složitá minulost oběti, ale i prokurátorův osobní život a jistá mladá novinářka.

Námět psychologie, velmi oblíbený u detektivních příběhů, bohužel často svádí ke klišé. Tady se mu ale autor šikovně vyhnul tím, že čtenáři představil neznámou a velmi zajímavou psychoterapeutickou proceduru. Zároveň se nedrží jen tohoto tématu a nabízí čtenáři víc. Jelikož se příběh odehrává v sousedním Polsku, využívá jeho dějin a čtenáři přibližuje, co se v zemi dělo za komunistického režimu. Příběh je díky tomu rozmanitý a čtenáře baví. Hlavní postava to bohužel trochu kazí. Teodor Szacki je zajímavý tím, že není detektiv, ale realističtější, byrokracií svázaný prokurátor. To je bohužel asi tak všechno. Díky své přílišné arogancí je sotva sympatickou postavou.

Kniha je celkově sepsána dobře, příběh je dynamický a nechybí mu zajímavý zvrat na konci. Prostředí Polska je velmi sympatické - v období komunismu o něco méně, ale to nejen dělá příběh zajímavější, ale také rozšiřuje čtenáři povědomí o tom, co se dělo u našich sousedů. Ačkoli je protagonista, jak jsem již zmínila, krajně nesympatický, svou úlohu plní dobře a štve vás spíše svou povahou, než neschopností.


Zrnko pravdy

Teodor Szacki, přeložen do maloměstské Sandoměře, získává po delší době zajímavý případ - nalezené tělo nahé ženy s podříznutým hrdlem. Ačkoli není místní, brzy si uvědomuje, že antisemitská minulost města a to, že tělo bylo nalezeno u bývalé synagogy, není náhoda. Nezbývá mu tedy nic jiného než se ponořit do smutného období polské historie a zjistit, zda její křivdy přesahují i do současnosti.

Antisemitismus je velké téma samo o sobě - ale antisemitismus v Polsku je něco, od čeho by dala většina lidí ruce pryč. Jak už jsme ale zjistili, Zygmunt Miłoszewski se výzev nebojí a přináší nám další skvělý příběh. Jak již bylo zmíněno, Teodor Szacki byl přeložen z rodné Varšavy do maloměsta. Jak se s tím vyrovnává a jak mu to komplikuje práci je další zajímavá část knihy.

Pokud jsem měla z první knihy poněkud smíšené pocity, Zrnkem pravdy si autor zcela napravil svou reputaci. Snad nikdy jsem se nesetkala s tak velkým pokrokem autora, a to navíc v rozmezí dvou knih. Autor si stále zachoval svůj styl, ale o mnoho se zlepšil. Další velký pokrok vidím v hlavním hrdinovi. Pokud jsem mu v Zapletení vyčítala arogantnost, tady po ní není ani stopy. Teodor Szacki dostal od života takříkajíc přes čumák a hned z je z něj lidštější, sympatičtější postava. Negativně bych hodnotila pouze konec knihy, který mi vzhledem k příběhu nabytého napětím, přišel nemastný a neslaný.

Hněv

Ten nejdůležitější případ v životě Teodora Szackiho začíná nenápadně - při stavbě je objevena kostra, která je pokládána za pozůstatek z války. To ještě ale nikdo netuší, kolik hrozivých tajemství v sobě tato kostra skrývá a co její objevení rozpoutá.

Autor dodržuje tradici a pouští se do dalšího těžkého tématu, kterým je tentokrát domácí násilí. Příběh se ale pro Teodora Szackiho brzy přenese do osobní roviny a prokurátor musí čelit nejen nejtěžšímu případu svého života, ale i svému největšímu strachu. To dodává knize energický náboj a ono co-bude-dál napětí vás dokáže udržet vzhůru do brzkých ranních hodin.

Zygmunt Miłoszewski se tentokrát musel kromě příběhu poprat i s tím, jak důstojně zakončit celou trilogii. V první řadě musím vyzdvihnout, že zápletka tímto nijak neutrpěla. Případ vraždy, ač v průběhu knihy ustupuje lehce do pozadí, je snad nejlepší z celé trilogie a svou záhadností čtenáře opravdu baví. V knize se najde čas i na poznání nových postav, které si díky jejich lidskosti dokážete velmi rychle oblíbit. Samotné zakončení příběhu je vymyšlené velmi dobře, snad jen konec lehce pokulhává a nedokáže dát čtenáři to, co by si přál a snad i zasloužil. Osobně jsem z úplného závěru knihy byla zmatená a musím přiznat, že do dnešního dne si nejsem jistá, jestli mu úplně rozumím.

Závěrem

Ačkoli jsem na každé knize našla kromě pár výtek i větší negativa, série pro mě zůstává velmi atraktivní detektivní sérií, která mi bude ještě dlouho viset v hlavě. Zygmunt Miłoszewski se nebojí pustit do velkých a kontroverzních témat, které jsou často provázány s Polskem a polskou historií - a vůbec se nedrží zpátky s kritikou své vlasti. Detektivní příběhy umí psát čtivě a napínavě a postavy, snad vyjma první knihy, dokáže podat lidsky a čtenář se ani nemusí moc snažit, aby si je oblíbil. Nejen díky tomu je škoda, že se autor rozhodl opustit detektivní žánr. Naštěstí nám tu ale před tímto rozhodnutím zanechal tuto sérii, která určitě stojí za přečtení.

Hodnocení: 4/5
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Série Teodor Szacki mě...

zaujala.
nezaujala.

Komentáře

1 Rosie. Rosie. | Web | 11. března 2018 v 17:09 | Reagovat

No můžu říct, že Jo Nesbo mě prostě dostal totálně a získal si mé sympatie skoro okamžitě.. Stal se jedním z těch mých oblíbenců O:)

Co se týče téhle série knižní, tak o tom jsem ještě ani neslyšela ty jo :)
Teď mi je doporučováno hodně detektivních knih, ale já se nějak nemůžu zbavit dojmu, že nevím jestli se mi budou i jiné kromě Harryho Holea líbit.. nějak se mi dostal pod kůži ten zmetek :D Ale asi bych se měla trochu odprostit a zkoušet víc ze světa vyšetřovatelů.. zapíšu si to na seznam! :D :) Přeci jen 4/5 hodnocení i přes negativa je dobrý :)

2 K. K. K. K. | Web | 11. března 2018 v 17:12 | Reagovat

[1]: To zcela chápu, taky ho zbožňuju :)

Ona právě moc známá není, taky jsem k ní přišla vlastně náhodou, ale určitě nelituju. Je to zase něco trochu jiného a hodně mě to bavilo.

3 stuprum stuprum | Web | 11. března 2018 v 23:01 | Reagovat

V zrnku pravdy se zjevuje celá hromada pravdy!

4 K. K. K. K. | Web | 12. března 2018 v 13:32 | Reagovat

[3]: Haha, i tak se to dá říct! :D

5 Mushroom Mushroom | Web | 12. března 2018 v 16:42 | Reagovat

Tvoje recenze mě úplně nakopla. Vypadá to jako dokonalá definice toho co od knih očekávám. O to víc, že jsem ani o jedné z knih nikdy neslyšela a to bývá dobré znamení (takové ty "Knižní bestseller" jsou rok od roku horší a spíše jen komerční než cokoli jiného).
A ještě abych navázala na komentář od Rosie, tak Harryho Holea mám také moc ráda a Jo Nesbo má skvělý styl psaní. Teď se celkem těším na nejnovější dílo, Macbeth, které sice není ze série HH ale anotace zní více než skvěle! Dál mám ráda třeba sérii o Cormoranu Strikovi od Roberta Galbraitha a nebo sérii s Martinem Servazem od Bernarda Miniera.

6 K. K. K. K. | Web | 12. března 2018 v 17:57 | Reagovat

[5]: To jsem moc ráda! A souhlasím, nálepka "bestseller" je poslední dobou jen marketingový tah, jak vyždímat z ne zase tak dobré knihy spoustu peněz (ukázkovým příkladem je pro mě Dívka ve vlaku).
Na Machbetha jsem jinak taky moc zvědavá a děkuju za typ na série, ani o jedné jsem neslyšela, tak je musím omrknout.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama