Dívka na sněhu - Danya Kukafka

24. března 2018 v 14:16 | K. K. |  Přečteno
Název: Dívka na sněhu
Autor: Danya Kukafka
Žánr: Thriller
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Plus
Hodnocení: 20%

Další z thrillerů s "dívkou" v názvu, tentokrát v podání americké autorky Danyi Kukafky, se odehrává coloradském městečku, kde byla na dětském hřišti nalezena zavražděná středoškolačka. Smrt všemi milované Lucindy zasáhne do života tří velmi odlišných lidí, jejich příběhy nám pomohou zjistit, co se v onen neblahý večer na dětském hřišti vlastně stalo.

Dívka na sněhu je pro mě zcela první knihou, u které mi už první věta první kapitoly napověděla, že kniha bude špatná. A můj první dojem se bohužel vyplnil.

Je nám představen detektivky vhodný námět - v poklidném sousedství je nalezena zavražděná mladičká dívka, kterou by zdánlivě nikdo neměl mít důvod zabít. Ale přesto tam leží, se zlomeným vazem, krví přimrzlou k vlasům a záhadou čekající na rozluštění. Největší chybu, kterou by ovšem čtenář v této fázi mohl udělat, je očekávat detektivní příběh. Kniha totiž i přes motiv vraždy detektivkou v žádném případě není. Místo toho nás autorka vezme na podivnou cestu příběhovými liniemi tří lidí, které vražda Lucindy určitým způsobem zasáhla.


Hlavní postavou knihy je Lucindin spolužák "zamotaný" Cameron. Neoblíbený klučina, ovlivněný ztrátou otce, si každým coulem zaslouží pověst podivína - svůj volný čas totiž nejraději tráví stalkováním sousedů. Jeho oblíbenou "obětí" nebyl nikdo jiný než zavražděná Lucinda, o které je přesvědčen, že pouze on ji opravdu znal a miloval. I přes svou pošramocenou psychiku si ovšem uvědomuje, že jeho prapodivnou definici lásky by ostatní nemuseli přijmout dobře a tak se s Lucindinou smrtí snaží vypořádat sám tím, že neustále kreslí její portréty a navštěvuje ji ve svých vzpomínkách, které nazývá Sochy noci.

Druhou postavou, která nás (ne)provází příběhem je Cameronova a Lucindina spolužačka, Jade. Jade si barví vlasy na černo, její oblíbená písnička je "Death by Escalator" a je přesvědčena, že celý svět je proti ní. Jako jedna z mála lidí neměla Lucindu v lásce. Její vražda pro ni ovšem otevřela staré rány.

Policista Russ je třetí postavou, do jejíž příběhu skrz knihu nahlédneme. Russ pracuje na případu zavražděné Lucindy. Žádnou detektivní práci od něj však nečekejte. Místo jména vraha se od něj dozvíme o jeho tiché manželce Inés, jejím do zločinu namočenému bratrovi nebo o Cameronovu otci.

Čím víc se čtenář prokousává knihou, tím více zjišťuje, že v knize se vlastně nic neděje. Jako žánr knihy je uveden psychologický thriller, ne detektivní příběh, tudíž fakt, že vražda Lucindy je v knize neustále v pozadí a kromě začátku a konce se o ní nic nedozvíme, je ještě pochopitelný. Ale i když zapomeneme na celou vraždu, děje se žádného nedočkáme. Knihu tvoří z devadesáti procent omáčka, kde se autorka probírá vnitřními procesy narušených Camerona a Jade a nudným životem Russe. Jediný náznak jakéhosi děje, o kterém by se čtenář během čtení rád dozvěděl více, je příběh Cameronova otce a to pouze proto, že autorka kolem něj velmi nuceně vytvoří atmosféru napětí a záhady.

Styl psaní je největším negativem celé knihy. Dívka na sněhu je autorčinou prvotinou a opravdu působí stylem, že je to zcela první věc, kterou Danya Kukafka kdy sepsala. Hned na začátku můžeme najít zcela zbytečný a nucený popis postavy, se kterým jsem se setkala snad jen na blozích sotva náctiletých prvopisálků a výraz "mamča" je v knize nadužíván takovým způsobem, že chudák čtenář už do konce života dostane tik pokaždé, když to slovo zaslechne. Jedinou výhodou knihy v tomhle ohledu je, že jakmile si zvyknete na nízkou úroveň autorčina psaní, kniha se čte velmi lehce.

Dívka na sněhu je kniha, kterou sice možná dočtete do konce, ale ve výsledku na vás nezanechá žádný dojem. Je nezapamatovatelná. Na začátku knihy se stane vražda, na konci se vražda vyřeší, ale co se stalo mezi tím je záhada. Autorka pro mne bohužel do světa literatury a spisovatelů nevkročila dobře - celá kniha je totiž jeden velký krok vedle.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Rosie. Rosie. | Web | 24. března 2018 v 14:51 | Reagovat

Tak anotace knihy mě hned totálně dostala, a moje nadšení se rychle dostávalo do bodu mrazu z tvého zážitku z knihy, nebo spíš přesněji z tvého nezáživného dojmu z knihy.. :D A přitom ta anotace vážně vypadá zajímavě, škoda, že se to potom pokazí.. No každopádně jsem asi ráda, že tam házíš 20% a z tvého dojmu z knihy, protože teď mám v hlavu v pejru ohledně toho, co číst dřív a tak si nepřipíšu aspoň na seznam další knihu, i když ta jedna mě momentálně nevytrhne, i tak z toho mého seznamu už šílím, co bych nejraději přečetla během několika dní, jenže bych potřebovala ty dny 50 hodinové :D

Ano souhlasím, Nesbo umí skvěle pracovat s tím příběhem, ale taky mám občas chuť Harryho nakopat a pořádně a pro jistotu mu ještě vlepit pár facek..

2 alienee alienee | Web | 24. března 2018 v 15:27 | Reagovat

Anotace i obal působí tak nadějně, že by stačilo najít si jen nějaký ten čas a dost možná bych si už knížku nesla k pultu knihovny na zapůjčení nebo bych si ji v tom obvyklejším případě - s mou jistou posedlostí vlastnictvím knih - okamžitě zakoupila v knihkupectví.
Krom toho, že se mi recenze četla skvěle, musím ještě poděkovat za záchranu - vcházím do myšlenkového paláce a připisuji Dívku na sněhu na varovný seznam "nečíst" :D
Když koukám na těch 20%, které jsi knížce udělila, připadáš mi jako nadčlověk už jen proto, že ses knížkou prokousala až do konce :D

3 Mushroom Mushroom | Web | 24. března 2018 v 15:57 | Reagovat

Tak to se mi asi nikdy nestalo, musím zaklepat, že bych o knížce věděla že bude špatná už od první věty. A jinak.. tyhlety "dívky" se poslední dobou neskutečně rozmohly a já se jen říkám, proč to nemůžou pojmenovat nějak originálně. Ovšem, je spusty horších detektivek, kde se vlastně nic neděje a celé je to jen povrchní a vražda není vůbec ústředním motivem, takže to by mi asi ani tak nevadilo, ale jestli je to opravdu tak špatně napsané asi by mě to hodně rychle odradilo. Nehledě na to, že je otázkou jestli je to chyba překladatele a nebo autorky. V obou případech tě obdivuji že jsi dočetla a přežila to ve zdraví. :)

4 K. K. K. K. | Web | 25. března 2018 v 11:29 | Reagovat

[1]: To znám, můj to-read list taky není úměrný času, který na čtení mám :D

[2]: Obálka je vskutku krásná, o to nic. A upřímně, knihu jsem dočetla, protože pokud možno, knihy vždycky dočítám (nedočtená kniha je pro mě tak trochu pet peeve), ale jakmile je už člověk za půlkou (což není těžké, kniha je celkem krátká) a zvykne si na autorčin styl psaní, čte se to celkem lehce. Jsou špatné knihy které se čtou vážně hrozně, ale tohle nebyla tak úplně jedna z nich.

[3]: S těma "dívkama" jsem si to taky říkala. Na to, že spisovatelé mají být mistři slov, jakmile přijde na názvy, jako by znali 10 slov které točí dokola. A ano, nad tím, jak moc je to chyba na straně překladatele jsem přemýšlela, ale originál jsem nečetla, tak nechci hodnotit.

5 Hemitson Hemitson | Web | 25. března 2018 v 12:54 | Reagovat

To je snad jedna z mála knih, která mě vůbec nezaujala. Těch 20% je nejspíš zaslouženě a můj seznam knih, jak už v komentářích předemnou zmiňuje Rosie se aspoň neprodlouží, i když je to škoda.
O autorce jsem neslyšela a jestli je to její první kniha, tak musíme doufat, že to bude s další knihou jenom lepší a lepší. :)

6 Lucka Lucka | E-mail | Web | 26. března 2018 v 11:44 | Reagovat

Další kniha s motivem "dívky", škoda jen, že očividně nepovedená jako ty ostatní. Třeba Dívka ve vlaku mě osobně naprosto dostala. Tady je škoda, jak píšeš, že kniha je nezapamatovatelná. :-/ Aspoň vím, že tohle není volba pro mě.

7 Angie Angie | Web | 29. března 2018 v 17:51 | Reagovat

Dej knižky vôbec neznie zle, a hovorí sa, že sto ľudí sto chutí. Tebe sadnúť nemusela ale druhému zasa sadnúť môže. I keď musím potvrdiť že si ma celkom aj odradila od jej prečítania :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama